Vyhledat

Změny v odškodňování pracovních úrazů

Pro mnohé není novinkou, že Ústavní soud na přelomu loňského roku vydal nález, který pro odškodňování nároků nemajetkové újmy ve vztahu k pracovním úrazům znamená významný posun ve prospěch poškozených. Konkrétně se jedná od Nález Ústavního soudu sp.zn.: II. ÚS 2925/20. Poškození z pracovních úrazů se nově mohou domáhat odškodnění nemajetkové podle Metodiky Nejvyššího soudu, pokud by tento výpočet měl být pro poškozeného příznivější.


S ohledem na okolnost valorizace (ročního přehodnocování výše bodu, který je výpočtovým základem pro výši nároku) se ve většině případů jedná o skutečně vyšší nárok. Skrze optiku nového rozhodnutí může dojít i k přehodnocení již skončených případů. To vše za podmínky, že zde nebyla uzavřena dohoda o narovnání či již pravomocně rozhodnuto v rámci soudního řízení.


Praktická aplikace je veskrze jednoduchá, pokud ještě není rozhodnuto, zpracuje se znalecký posudek, který posuzuje danou problematiku jak skrze nařízení vlády 276/2015 Sb., tak i skrze Metodiku Nejvyššího soudu. Pokud je závěr ten, že odškodnění podle Metodiky bude vyšší, má se aplikovat tato vyšší částka.


Pro jednodušší představu a pochopení – hodnota bodu podle nařízení je 250 Kč. Tato částka je fixní a neměnná až do okamžiku, kdy toto nařízení bude vláda skrze legislativní proces aktualizovat.


Na stranu druhou podle metodiky je hodnota bodu aktualizována automaticky, a to každý rok. Navýšení hodnoty bodu je vypočítáváno podle výše průměrné mzdy v České republice za daný kalendářní rok. Například pro rok 2022 je hodnota bodu 374,99 Kč a za rok 2021 činila hodnota bodu 356,11 Kč. Je tedy patrné, že rok od roku se míra nespravedlivého rozdílu mezi odškodňováním poškozených z pracovních úrazů a těch, kteří úraz utrpěli například při dopravní nehodě, zvyšovala. A to až do té doby, než se poškozených zastal Ústavní soud. Ten vyslovil, že principy rovnosti vyžadují takový výklad zákoníku práce, podle kterého se poškozenému dostane odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu za obdobných okolností.


Zejména pak s ohledem na historicky danou premisu ochrany zaměstnance jakožto obzvláště chráněného subjektu není možné, aby zaměstnanec byl fakticky trestán za to, že se mu úraz stal v práci, a nikoliv mimo ni. Následky zranění jsou identické, a proto by nebylo spravedlivé, aby za této situace byl poškozený odškodňován odlišně.


Jen pro zřejmost uvádíme, že zaměstnanec má v případě pracovního úrazu právo na:


a) náhradu za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti,

b) náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti,

c) náhradu za bolest

d) náhradu ztížení společenského uplatnění,

e) náhradu nákladů účelně vynaložených na léčbu

f) náhradu věcné škody.


Manžel, partner, děti, rodiče a další osoby mají při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance právo na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy.


Jak je patrné, jednotlivých institutů, které jsou odškodňovány je celá řada. Celkové odškodnění tak může při závažnějších úraz dosahovat částek v řádu několika stovek tisíců korun českých, v závažných případech se jedná o milionové položky.


Je nutné mít na paměti, že škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou úrazem je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen zaměstnanci nahradit pouze tehdy, jestliže tato vznikla buď při plnění pracovních úkolů, anebo v přímé souvislosti s ním. Avšak stále dochází k situacím, kdy zaměstnavatelé či jejich pojistitelé existenci, anebo výši nároku zpochybňují.


Existují i situace, kdy se zaměstnavatel plně či částečně povinnosti k náhradě škody zprostí – tomuto se říká liberace. Ta se aplikuje v situacích, kdy si zaměstnanec způsobil pracovní úraz v opilosti nebo pod vlivem návykových látek, či přímo v úmyslu škodu způsobit. Nebo, že k pracovnímu úrazu nedošlo při plnění pracovních činností, a tak se nejedná o pracovní úraz vůbec.


Avšak takových situací nebývá mnoho, a v praxi je často těchto institutů až zneužíváno. Typickým případem může být i námi řešený případ, kdy paní jako kuchařka zvedala pytel s brambory a došlo k vyhřeznutí plotýnek a protržení břišní stěny.


Zaměstnavatel a jeho pojistitel zastávali stanovisko, že se nejednalo o pracovní úraz a klientce nevyplatili ani korunu. Klientce nebyl přiznán ani invalidní důchod. Musela tak zůstat na podpoře v nezaměstnanosti, protože kvůli zranění nebyla schopna dále pracovat ve svém oboru.


Po převzetí případu a marné snaze se dohodnout po dobrém, jsme iniciovali žalobou soudní spor. Výsledkem bylo vyplacení bolestného v řádu desítek tisíc korun, ztížení společenského uplatnění ve výši statisíců, náhrady za ztrátu na výdělku také ve statisících. Celkový rozdíl mezi obdobím před převzetím zastoupení a po skončení případu – více jak milion korun.


Primární výhodou obdobných sporů je to, že každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, musí být pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ze zákona pojištěn. Takže i v případě nesolventního zaměstnavatele je zde stále subjekt, který disponuje finančními prostředky pro odškodnění a případný soudní spor má vždy někoho, kdo by žalovanou částku uhradil i když zaměstnavatel je ve finančních obtížích.


Právě ze shora uvedených důvodů máme za to, že si minimálně nechat přezkoumat Vaše nároky stojí za to, neboť zde můžete dosáhnout na vyšší odškodnění. V praxi se setkáváme s případy, kde je odškodnění opravdu adekvátní jen málokdy a téměř ve všech případech se nám daří dosáhnout jeho navýšení, a to mnohdy i několikanásobně.


Pokud Vás postihl pracovní úraz, ozvěte se nám. Vždy jsme ochotni Vám pomoci. Fungujeme na principu podílové odměny, takže nikdy neplatíte ze svého ani korunu. Pouze pokud se nám podaří Vám pomoci, účtujeme procentuální část z vymožené částky.


V případě Vašeho zájmu nás neváhejte kontaktovat na telefonním čísle + 420 773 222 932 nebo emailem na ak.valach@gmail.com

10 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Před koncem roku uplyne lhůta pro přijetí českého zákona o whistleblowingu – s největší pravděpodobností marně. I přesto by se však stát, kraje, obce a jim podřízené organizace i firmy a stejně tak i

Díl 1. Úkony po dopravní nehodě – Nahlášení dopravní nehody První úkony po vzniku dopravní nehody První, co je s dopravní nehodou typicky spojeno je její zdokumentování. Pokud jsou všichni účastníci z