Vyhledat

Whistleblowing! V ČR už od 17. 12. 2021.

Před koncem roku uplyne lhůta pro přijetí českého zákona o whistleblowingu – s největší pravděpodobností marně. I přesto by se však stát, kraje, obce a jim podřízené organizace i firmy a stejně tak i některé soukromoprávní firmy měly připravit na uplatňování pravidel evropské směrnice o whistleblowingu.

O co jde?

Směrnice o ochraně oznamovatelů porušení práva EU, která je všeobecně známá jako Směrnice o whistleblowingu (dále jen „Směrnice“), je platná od podzimu 2019. Jako každá směrnice zavazuje členské státy EU k zajištění dodržování příslušných pravidel na národní úrovni. Tuto svou povinnost jsou státy povinny vždy splnit do určitého data. V případě Směrnice je tímto datem 17. prosinec 2021. Dnes už je zřejmé, že Česká republika svou povinnost nesplní včas.

Whistleblowing je považovaný za efektivní nástroj, jak odhalovat neetické či protiprávní jednání uvnitř soukromé či veřejné organizace. Oznamovatel má však často důvodné obavy ze ztráty zaměstnání, snížení mzdy, platu nebo převedení na jinou práci či jiné odplaty ze strany kolegů či nadřízených. Směrnice i návrh českého zákona o ochraně oznamovatelů zavádí přísnou ochranu identity oznamovatele a zakazuje jakákoli odvetná opatření. Navrhovaný zákon chrání oznamovatele upozorňující na jednání v oblastech: zadávání veřejných zakázek, finanční služby, AML, daně z příjmů právnických osob, hospodářská soutěž, ochrana spotřebitele nebo životního prostředí, bezpečnosti a zdraví, ochrana soukromí, bezpečnost v dopravě, jaderná bezpečnost, nebo jednání vykazující znaky trestného činu nebo přestupku.

A teď pozor! Přímé účinky směrnice

Od 17. prosince 2021 se může každý vůči státu přímo dovolat aplikace konkrétních pravidel obsažených ve směrnici, a to jako by se jednalo o český právní předpis. V případě Směrnice se oznamující osoby (zaměstnanci, pracovníci, dodavatele a další) mohou domáhat svých práv stanovených přímo Směrnicí. Zaměstnavatelé povinni plnit povinnosti, které ze Směrnice vyplývají.

Koho se to bude týkat

Jakékoliv státní organizace nebo subjektu, který podléhá pravomoci nebo kontrole státu nebo má zvláštní pravomoci. Definice zahrnuje nejen státní instituce jako ministerstva, úřady, státní fondy a další organizace zřízené typicky zákonem nebo na základě zákona, ale také orgány místní samosprávy a jimi zřizované organizace. Nad to kontrole státu podléhají také státní, resp. veřejné podniky a firmy, které jsou státem nebo místními samosprávami vlastněny. Tyto subjekty by si tak měly být vědomy toho, že oznamující osoby se vůči nim budou moci dovolat ochrany plynoucí přímo ze Směrnice již po 17. prosinci 2021. Směrnice se však dotýká také soukromoprávních subjektů naplňujících kritéria stanovená Směrnicí. Je tedy nutné vyhodnotit, zda se vás určené povinnosti dotýkají.

Podle Směrnice bude zavedení interního oznamovacího systému povinné pro:

  • zaměstnavatele s nejméně 50 zaměstnanci (návrh zákona počítá s nejméně 25 zaměstnanci),

  • soukromé právní subjekty s celkovým ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy 10 milionů EUR či více;

  • veřejné zadavatele,

  • obce s více než 10 tisíci obyvateli (návrh zákona počítá s obcemi s více jak 5000 obyvateli,

  • a poskytovatele finančních služeb.

Nutno podotknout, že skupinové oznamovací systémy globálních a nadnárodních společností požadavkům Směrnice nevyhovují a že tedy každá společnost s více než 50 zaměstnanci bude muset zavést procesy pro přijímání interních oznámení, bez ohledu na to, zda je nebo není součástí větší skupiny.

Co musí povinné osoby zajistit?

  • Zavést vnitřní oznamovací systém. Zaměstnavatelé ze soukromého sektoru s počtem zaměstnanců menším než 249 budou moci vnitřní oznamovací systém sdílet. Návrh zákona pro povinné subjekty stanoví možnost outsourcovat vedení vnitřního oznamovacího systému na třetí osobu. Vnitřní oznamovací systém měli dle návrhu zákona zaměstnavatelé zavést do 31. března 2024., tj. umožnit oznamovatelům oznámit potenciálně protiprávní jednání

  • ústně

  • písemně

  • osobně (na žádost oznamovatele)

  • Jmenovat tzv. příslušnou osobu, tj. osobu odpovědnou za přijímání a řešení oznámení

Tato osoba bude odpovědná za přijímání a řešení oznámení, bude zajišťovat, aby se s oznámením neseznámila další osoba, bude informovat oznamovatele o průběhu a výsledcích posouzení důvodnosti oznámení, vést evidenci a archiv všech podaných oznámení, chránit oznamovatele před jakýmkoliv odvetným opatřeními, informovat o přijatých opatřeních týkajících se whistleblowingu a o postupech v rámci procesů oznamování příslušné orgány či zajistit soulad zpracovaných informací s GDPR. Výkon této funkce je vždy důležité oddělit od běžných interních postupů, aby se zabránilo konfliktu zájmů a podezření z odvetných opatření. Z těchto důvodů může být tedy efektivnější volba externího subjektu.

  • Zajistit ochranu oznamovatelů:

  • ochranu identity oznamovatelů

  • zajistit oznamovatele proti odvetným opatřením ze strany zaměstnavatele


Proč je fungující vnitřní oznamovací systém výhodný?

Oznamovatelé budou mít podle návrhu zákona dvě možnosti. Mohou se obrátit na externí oznamovací kanál zřízený ministerstvem spravedlnosti, nebo si mohou vybrat interní oznamovací systém své organizace.

Aby oznamovatelé neoznamovali podezřelé jednání úřadům a organizace neztratily kontrolu nad řešením svých problémů, měly by firmy zřídit interní systém, který bude bezpečný, srozumitelný a důvěryhodný – kde se lidé nebudou bát oznamovat svá podezření na neetická jednání interně.

Shrnuto a podtrženo – Co musím udělat při zavedení whistleblowingu?

  • Zavést vnitřní oznamovací systém,

  • určit příslušnou osobu odpovědnou za řešení oznámení,

  • komunikovat s oznamovateli ve stanovených lhůtách,

  • vytvořit systém evidence oznámení,

  • zajistit řádné prověření všech oznámení a přijmout opatření k nápravě či prevenci nežádoucího chování, pokud se oznámení ukáže jako důvodné. Správnou implementaci whistleblowingu lze tedy vnímat jako součást řízení rizik organizace. Kromě eliminace rizika, že se budou zaměstnanci obracet na externí oznamovací kanál, je mimo jiné funkční systém „etické linky“ jedním z předpokladů úspěšného řešení obrany organizace před trestní odpovědností právnických osob. Správným nastavením systému a komunikací o něm lze také předcházet případnému zneužívání.

  • a v neposlední řadě zajistit, aby nebyla po celou dobu výše uvedeného procesu prozrazena identita oznamovatele a nebylo proti oznamovateli učiněno žádné odvetné opatření.


Co když …Jaká jsou rizika?

  • Finanční ztráty – pokuta až 1 mil. Kč nebo až 5 % z čistého obratu za poslední ukončené účetní období

  • Reputační riziko - oznamovatel může oznamovat Ministerstvu spravedlnosti nebo jinému veřejnému orgánu v případě nevyřešení oznámení ve stanovených lhůtách může oznamovatel věc (včetně obchodního tajemství společnosti!) zveřejnit


  • Zveřejnění obchodního tajemství společnosti


  • Náhrada nemajetkové újmy oznamovateli


  • Převrácení důkazního břemene

Kompletní řešení whistleblowingu

Vytvořit funkční a důvěryhodný oznamovací systém není triviálním úkolem a zabere čas v řádech týdnů až měsíců. Nelze vynechat také proškolení zaměstnanců. Doporučujeme proto začít s předstihem.

I my Vám můžeme s tímto pomoci. Navrhnout interní systém, vybrat vhodné oznamovací prostředky a připravit dokumentaci, včetně školení tak, aby byl systém komplexně funkční.

Systém whistleblowingu lze také outsourcovat, aniž byste se museli starat o jeho správu a provoz. Některé společnosti vznikly a provozují systémy zaměřené pouze na řešení této otázky. Rádi Vás s nimi propojíme.

ve spolupráci s Mgr. Janem Medkem, advokátem


3 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Díl 1. Úkony po dopravní nehodě – Nahlášení dopravní nehody První úkony po vzniku dopravní nehody První, co je s dopravní nehodou typicky spojeno je její zdokumentování. Pokud jsou všichni účastníci z